Pomoc?
Středa v 16:23 | Bilkis
|
Novinky
Nebojte se, nevolám o nějakou obrovskou pomoc, i když bych v dnešních dnech možná měla, mohla a s radostí to udělala během nějaké bouřlivé drámy plné slz a zrudlých očí. :D (no jo, pořád blbnu)
Jde o to, že do dubna (ano, čtete správně, v lednu přemýšlím nad dubnem) zbývají už jen tři měsíce, šest dní a necelých osm hodin! :D Jak jste si možná tady na blogu všimli odkazujeme tu na stránky sosáků. Nebo spíše sosaček. :D A ty od roku 2010 pořádají nejlepší, nezábavnější a také nejsložitější (v tomto pořadí dle mých osobních zkušeností) akci jménem Duben Měsíc Drabble. A já se v poslední době zase hrozně nechutně rozepsala (moje kapitoly mají 3-5 stran!), takže bych potřebovala trochu zkrouhnout. Proto bych vás chtěla poprosit o pomoc při tréninku (1000 slov neberu jako trénink a vážně jsem na tuhle výzvu nezapomněla). Možná, kdyby se vám chtělo, mohli byste mi říct, na jaké téma by vás bavilo si přečíst drabble a já bych vám ho napsala? Prostě takové drabble na přání, abych měla za dlouhých zimních večerů co dělat?
Pokud byste chtěli drabble, napište mi do komentů téma (na slova mi to nikdy nešlo, ale můžu to zkusit) a pokud máte zájem o něco specifického, připojte třeba fandom, pár, podmínku, cokoliv vás napadne. :)
Dáno kartami - 3.kapitola
17. ledna 2012 v 19:56 | Bilkis
|
Dáno kartami
Takže, vůbec si nejsem jistá, jestli to sem mám dávat. Nejradši bych celou povídku vzala, zahodila a začala znovu. Jen já totiž umím věci dokurvit tak, jak se mi to stává. :D Začínám se obávat, že tohle je ten případ. Nikdy mi nešlo vzít text, smazat ho a znovu napsat jinak. Bohužel. Pamatuju si ta slova a když už něco smažu, můžete se vsadit, že to znovu napíšu skoro stejně, jako to bylo předtím. Táhne mě to divným směrem - nemám koncept, nemám osnovu, řídím se prostě citem. Jenže ten cit je taková klamavá mrcha! Mám dojem, že se na tom všem projevuje moje nálada - právě v tuhle chvíli jedu na poslední rezervu, což u mě většinou znamená, že držím při smyslech jen silou vůle. A v takových chvílích mám tendence být nechutně patetická. Což je přesně tenhle případ. Pokud si myslíte, že to přežijete, směle pokračujte.
Kapitola je jako obvykle bez bety, bohužel. Vážně bych potřebovala někoho, kdo by mě donutil nepsat sra... ehm... toto!
Béé, bééé, béééé
12. ledna 2012 v 14:47 | Bilkis
aneb Jsem poloviční OVCE! :D Vychodit http://www.hogwarts.cz (mimochodem, kdyby měl někdo zájem, dnes se otevřela registrace do studentských řad) bylo v létě roku 2008, kdy jsem tam nastupovala, tehdy ještě jako zapřísáhlý HP fan (ne že by se zrovna tohle změnilo, HP mám ráda pořád), jen matnou možností kdesi v daleké budoucnosti. Kdo by řekl, že se do věci, do které mě navezla kámoška (zdravím tě, Eill! škoda, že nemůžeš v neděli vidět moje ústní OVCE), zblázním natolik, abych u ní vydržela 3 a půl roku? Že mě bude bavit čím dál víc? Že po sobě zanechám stopu ve formě zveřejněné zkoušky OVCE? Já tedy ne. Možná jsem to měla vědět, Hog je totiž nakažlivý. Totálně! Jsem závislák. Jenže, je tam spousta báječných lidí! Hlavně u nás v Nebelvíru (jak jsem se se svou zmijozelskou duší mohla dostat tam? měla jsem protekci, vlastně! :D). I jinde samozřejmě, ale když se řekne Hog, vybaví se mi hlavně lvíčata. Nebo bývalá lvíčata. :D
Ale dost už keců - v Dáno kartami používám karty Lenormand (ještě na ně dojde, mám ten dojem ;)) a to byla i moje zkouška, jak jste asi pochopili z článku Žiju... Inu, kdyby se chtěl někdo podívat, jak vidím tyto karty já, může tady: http://ovce.hogwarts.cz/index.php?akce=student&c=729 Hodnocení je obsáhlé, stejně jako zkouška sama, ale nikoho nenutím. :D V neděli ještě musím udělat ústní část, a pak se může svět těšit na svůj zánik, muhehe!!! :D
Mimochodem, mohl by mi někdo říct, jak funguje ten pitomej systém na vkládání odkazů? Nikdy mi ho to nehodí tak, jak chci :(
Mléko, sušenky a žádné jmelí
6. ledna 2012 v 23:40 | Bilkis
|
Ostatní fandomy
Vím, že jsem tohle měla stihnout už dávno, mám bohužel 13 dní zpoždění. :( Takže, trochu zpožděný Vánoční dárek je tady. :) Snad vám udělá radost. Neodvažuji se ovšem jmenovitě napsat, komu je určen, protože bych po dvaceti hodinách na nohou a pouhém jednom kafi, určitě na někoho zapomněla... Takže všem, kteří si chtějí tento dárek vzít za vlastní. :)
Žiju...
5. ledna 2012 v 9:38 | Bilkis
|
Novinky
…s čepicí, plácačkou… Ale houby! :D Žiju s myší v ruce a můj mozek úpí pod neustálým klikáním, jak projektuju nejnovější pozemkovou úpravu. Takový Saigon jsem dlouho neviděla, bleh!
Každopádně, hurejte, jásejte, po 14 dnech soustavného prohlížení a stahování nekonečného množství obrázků, vymýšlení symboliky, barevných schémat, úpravy a ořezávání obrázků, přebarvování, retušování, patlání koláží a popisování jednotlivých symbolů jsem konečně dokončila vlastní sadu karet Lenormand, čímž jsem se dostala zase o krok blíž ke složení svých Ohavně Vyčerpávajících Celočarodějných Examenů (modří, červení, žlutí a zelení vědí :D). Jestli si myslíte, že přečíst tenhle odstavec bylo ohavně vyčerpávající, pak vězte, že udělat tohle všechno, napsat písemné OVCE, zkopírovat je do adminu Hogu, který soustavně nefunguje a obrázky, stěžejní kus celé práce, do něj prostě nejdou dostat, je proti tomu horror. Naštěstí jsem na to vyzrála, ale vážně nenávidím práci v html.:D
Proč to ale říkám? Protože vám chci sdělit, že snad brzy dokončím další kapitolu Dáno kartami, která tady podle původních plánů měla být už před Vánocemi. Bohužel jsem se v tu dobu prala s povídkou do Vánoční nadílky na SOSu, kterou jsem úspěšně dokončila až na Boží hod ve tři ráno. :D A pak už prostě nebyl čas na psaní. A ani energie. A obávám se, že nebyl ani nápad. Ale teď už nápad přišel a já budu dnes večer pokračovat. Pokud si ovšem zase nepustím Queer as Folk a nezaseknu se u něj, jako se mi to stalo včera. (Miluju toho malého hajzlíka jménem Hunter! :D) Měla bych asi říct Kačabě, aby, až zase uslyší můj šílený smích a nadšené tleskání a juchání, přišla a odpojila mi mechaniku. :D
A možná, jen možná, pro vás budu mít i malé zpožděné vánoční překvapení, které jsem taky nestihla. Ale místo Ježíška by možná mohl přijít Děda Mráz a jolka je taky pěkná věc, i když až na Tři krále. :D
A co dál? Ach, ano, sraz! Ten jsem taky prošvihla, takže Bilkžíšek loni prostě nepřišel. Musím vyzjistit, jak je to letos s Plzní, ale mám dojem, že se nic nechystá, takže konec ledna nebo začátek února si zabírá má nenáviděná Příbram, heh. Pošlu maily, jako obvykle. Pokud by se chtěl připojit někdo, kdo s námi ještě nesrazoval a chtěl by, je vřele vítán (včetně drahých poloviček, polodrahých třetin či dílů vyrůstajících kdysi v těle a následně odpojených - ano, bereme i partnery a děti :D). Stačí se jen ozvat. Prakticky ale celý den neděláme nic jiného, než že se bavíme o slashi, jíme, popíjíme a vyměňujeme si novinky a názory, takže jak by řekl Jára - nuda, nuda, šeď, šeď :D
A to je asi vše, že jsem Vánoce přežila (nebudu říkat ve zdraví, protože to BYL nápor na nervy a celou dovolenou jsem měla chřipku), psát nemusím, to vidíte. A to ostatní nestojí za řeč. :D
Předvánočně negativisticky
20. prosince 2011 v 0:29 | Profesor
|
Profesor - Mimo tvorbu
Trošku předvánoční negace.
Neberte to osobně. Já tyhle svátky nerada, Vám však přeju jejich nádherné prožití a v příštím roce jen to dobré.
Následující pseudofejeton číst na vlastní nebezpečí.
Jak krásné by bylo...
13. prosince 2011 v 20:09 | Bilkis
|
Mimo tvorbu
...lehnout si a spát do skonání světa.
...nemít zablokovaná záda a myšlenky.
...umět se odpoutat od stresu a starostí.
...začít zase milovat Vánoce.
...přestat nenávidět sama sebe.
...nepotřebovat se vykecat.
...umět si odpustit.
...normálně fungovat.
...jednoduše žít.
...nemít zablokovaná záda a myšlenky.
...umět se odpoutat od stresu a starostí.
...začít zase milovat Vánoce.
...přestat nenávidět sama sebe.
...nepotřebovat se vykecat.
...umět si odpustit.
...normálně fungovat.
...jednoduše žít.
Mám toho teď v hlavě tolik, že se ani nedokážu soustředit. Hlavně na psaní ne, za což se omlouvám. Nemám se tak nějak kde zachytit a opět se mi stalo to, co se mi stává zcela běžně - ztratila jsem se ve svých myšlenkách a nedokážu jim dát žádný použitelný tvar.
Kéž už by ty horrorové svátky byly za mnou. Žádná jiná roční doba mě neděsí tolik jako dny bezprostředně předcházející Vánocům. Myslím, že mě pohromadě drží jen vůle a to, že jsem se naučila ponořit se do sebe tolik, že přestávám ty šílené věci vnímat. I když to znamená, že denně poslouchám stále ty samé písně, mám odpoledne rozdělené na minuty a čím dál tím míň se mi chce domů.
Co jsem to za člověka, když ani nechci domů? A co jsem to za pitomce, že se uchyluju k rituálům? Jako bych nebyla zničená už dost, ještě si zahrávám a padám do náruče OCD. Co jsem si to, ku*vadrát udělala?
Letos jsem šílenství zase o kousek blíž... Není ironie, že se každým dnem dostávám svým strachem stále blíž k tomu, čeho se ve skutečnosti bojím nejvíc?
Vánoce, Vánoce přicházejí... a já bych je nejradši nakopala do prdele, kdyby nějakou měly!
Ha!
(Berte mě s rezervou, tenhle a příští týden pro mě budou jako obvykle strašné)
Dáno kartami - 2.kapitola
5. prosince 2011 v 22:09 | Bilkis
|
Dáno kartami
Tak, druhá kapitola je tady. Popravdě, nejsem s ní příliš spokojená, protože mi přijde hrozně strohá, neuvěřitelná a divná, takže kdo by mě nápad, jak ji vylepšit, budu jedině ráda, když se mi ozve. :) Strhejte mě, ať příště vím, co si nemám dovolit. :)
Varování: OOC, bez bety (budu vděčná za upozornění na chyby)
Dáno kartami - 1.kapitola
22. listopadu 2011 v 22:00 | Bilkis
|
Dáno kartami
Nebudu to dlouho zdržovat, první kapitola je tady - více informací v článku Dáno kartami - info
Povídka je bez bety.
Pokud mohu být tak smělá, prosím, nechte případně komentář, abych věděla, jaký názor na to máte. Díky. :)
Vlahý večer byl naplněný jásavými výkřiky malých dětí a trochu hlubšími a umírněnějšími projevy radosti skorodospělých a dospělých. Z dobročinného bazaru McKinleyho střední uběhla asi tak polovina, když Kurtovi skončily povinnosti a mohl se vydat na obhlídku.
Dáno kartami - info
22. listopadu 2011 v 21:16 | Bilkis
|
Dáno kartami
Fandom: Glee
Párování: na začátku Klaine, později Kurtofsky
Počet kapitol: zatím blíže neurčen
Shrnutí: Nemusíte věřit na osud, předurčení nebo cokoliv podobného. Kurt taky nevěří, a přesto si věci najdou cestu, jak se samy vyřešit. A každý kousek skládačky jednou zapadne na své místo.
Nějaké kecy: Tak tedy, Dáno kartami (lepší název mě nenapadl, možná napadne někoho z vás něco lepšího - v tom případě volám: Sem s tím!) je povídka, kterou jsem nedávno rozepsala a nyní vám ji předkládám. První část přibude za chvilku a je možné ji s trochou fantazie brát i jako jednorázovku, takže se případně omezím jen na ni. Proč to říkám? Samozřejmě mě těší psát, ale tahle povídka je víceméně úlet, který možná vám, čtenářům, nesedne a nebude po chuti. A i když toužím svůj nápad rozvinout, kdyby to mělo být pro někoho za hranicí smysluplnosti a čitelnosti, budu z toho já sama mít jen poloviční radost. Možná je to alibismus, ale chci u tohohle vědět, že jsem to nepřepískla. A proč tomu tak je? Vkládám do této povídky něco, co mě ohromně baví a čemu věřím - karty Lenormand. Mnozí z vás teď mávnou rukou, protože na vykládání karet nevěří - máte na to právo. Ale já operuji se svými zkušenostmi a znalostmi a ty jsou takové, jaké jsou. Nechci nikoho přesvědčovat, že to funguje, a nechci ani být přesvědčována o opaku...
Více pod perexem
